Sněmovna dnes schválila nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Předloha předpokládá, že zaměstnavatelé by platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok. Novelu o zaměstnanosti nyní dostane k posouzení Senát. Účinná by mohla být podle nynějších předpokladů od července.
Na nových pravidlech zkrácené práce se koaliční ANO a ČSSD dlouho neshodovaly, ve hře byly různé konkurenční úpravy. Předloha se kvůli tomu ve Sněmovně vracela z finálního kola k dalšímu projednání. Dolní komora schválila podobu kurzarbeitu v podobě, jak ji předložily ANO, ČSSD a KSČM. Pro předlohu jako celek hlasovalo 79 ze 100 přítomných poslanců, proti byl jen Pirát Mikuláš Ferjenčík.
Nynější verzi podpořili odbory i zaměstnavatelé. Podle podkladů k návrhu by se podpora vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z koronavirového programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků. Zaměstnavatel by mohl nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy, stojí ve zdůvodnění.
Nárok na podporu by podniky mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali aspoň tři měsíce. Výpadek práce by se posuzoval za celou firmu, nebo za její závod. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.
Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto pracovníky nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Tento čas by měl trvat polovinu času, po který člověk dostával příspěvek při zkrácené práci. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.
Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kybernetickém útoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by se zkrácená práce se státním příspěvkem vztahovala. Určil by taky ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašoval až na půl roku, prodloužený by mohl být dvakrát vždy nejvýše o tři měsíce.
Jiné poslanecké úpravy, které by parametry zkrácené práce dále měnily, Sněmovna odmítla. Týkaly se třeba snížení podpory na 70 procent nebo 65 procent, zkrácení kurzarbeitu nejvýše na půl roku a snížení počtu dnů, kdy by mohl být zaměstnanec doma, na nejvýše tři, či dokonce dva v týdnu. Z poslaneckých úprav dolní komora vložila do předlohy zjednodušení procesu přiznávání podpory v nezaměstnanosti i dokládání dokumentů pro posouzení nároku na tuto podporu.
Maláčová nepředpokládá spuštění kurzarbeitu v této epidemii, chce Antivirus
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) nepředpokládá, že by se nový kurzarbeit spustil v nynější covidové epidemii. Pro řešení koronavirové krize by dál chtěla využívat program Antivirus. Šéfka resortu práce to dnes řekla novinářům. Novela o zaměstnanosti s úpravou kurzarbeitu by mohla platit od července. Příspěvky na mzdy z programu Antivirus se mají vyplácet zatím do konce května.
„Zda bude ještě v tuto chvíli spuštěn kurzarbeit? Já to nepředpokládám. My bychom chtěli tu současnou pandemickou situaci řešit a dokončit pomocí Antiviru,“ řekla Maláčová poté, co Sněmovna schválila novelu s pravidly kurzarbeitu. Aby norma začala platit, musí ji projednat Senát a podepsat prezident. Ministryně neupřesnila, zda, kdy a na jak dlouho navrhne vládě prodloužení podpory z Antiviru. Podle pravidel Evropské unie je možné příspěvky firmám poskytovat do konce letošního roku.
Podle původního záměru měl Antivirus nahradit právě kurzarbeit. Vláda zavedení této zkrácené práce s příspěvkem od státu za neodpracovaný čas plánovala původně od loňského listopadu. Shoda na kurzarbeitových pravidlech ale nebyla. Dočasný program se tak několikrát prodlužoval. Naposledy kabinet před nedávnem rozhodl o protažení o měsíc, tedy do konce května.
Z Antiviru stát vyplácí příspěvky na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii a koronavirové krizi. Poskytuje je za dobu od loňského 12. března, kdy vláda vyhlásila kvůli nákaze poprvé nouzový stav. Podle údajů ministerstva práce k 3. květnu podporu získalo 73.370 firem na více než milion zaměstnanců. Celkem jim úřady práce poslaly 41,7 miliardy korun. Příspěvkem A stát proplácí celé mzdy s odvody do 50.000 korun v zavřených provozech a 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě do 39.000 korun. Příspěvkem B dorovnává při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29.000 korun.
O programu Antivirus jednala na svém posledním zasedání v polovině dubna i tripartita. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) pak novinářům řekl, že kurzarbeit není ideální řešení pro dobu pandemie a Antivirus je na ni lépe nastaven. Odbory a zaměstnavatelé program chválí. Podle některých ekonomů ale brání modernizaci ekonomiky a udržuje místa, která by bez této podpory už neexistovala. Pracovníci se tak nemohou přesunout do jiných oborů. Experti doporučovali zavedení kurzarbeitu.
ČTK
