Novinky

Hospodářská komora na sněmu kritizovala vládu

By 27 května, 2022No Comments

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý kritizoval vládu za její dosavadní malou pomoc podnikatelům, kteří se potýkají s prudkým zdražováním energií i výrazným růstem dalších nákladů. Vládní opatření podnikatelé zatím vnímají pouze jako kosmetická. Vláda připravuje návrhy s dlouhodobým efektem, podnikatelé ale potřebují rychlou pomoc, řekl Dlouhý na celostátním sněmu komory v Olomouci. Vysoká inflace podle Dlouhého ohrožuje hlavně malé a střední firmy, kterým v následujících měsících hrozí ztráta konkurenceschopnosti, zakázek a některým i krach. Náhrady mohou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely oslabit ochotu průmyslu přizpůsobit se změnám v energetice. Hospodářská komora navrhla jednotné inkasní místo pro zaměstnavatele.

Ceny energií rostou už několik měsíců, v únoru zdražování výrazně zrychlilo po invazi Ruska na Ukrajinu. Hospodářská komora podle Dlouhého chápe, že vláda se ve složité situaci soustředí zejména na sociální oblast a dává podporu potřebným skupinám, jako jsou rodiny s dětmi či důchodci. “Opatření pro podnikatele, aspoň tak jak je podnikatelé vnímali, byla vnímána pouze jako kosmetická například v oblasti pohonných hmot. Podnikatelé vidí, že okolní země reagují a samozřejmě často bez znalosti reality na to podnikatelé poukazují a české vláda jim připadala nečinná,” uvedl.

Vláda zatím podle Dlouhého koná v oblastech, kde ovšem dopady chystaných opatření budou mít minimálně roční či delší časový horizont. “Ale podnikatelé mají pocit, že podporu a pomoc potřebují ihned. Příští měsíc, ne-li příští týden. Pokud by se situace nezměnila, tak vláda začne ztrácet podporu podnikatelů,” uvedl. Loni v září sněm komory podle Dlouhého řešil hlavně dopady pandemie na ekonomiku. “Nikdo z nás nemohl tušit, že po devíti měsících budeme svědky rekordní inflace v naší zemi a agresivní reakce ČNB, která zvýší základní sazby k dnešnímu dni na 5,75 procenta a že tato inflace bude do značné míry dovážena ze zahraničí,” uvedl Dlouhý.

Zástupci komor a zaměstnavatelských svazů minulý týden jednali s vládou, výstupy zatím nebudou medializovány. “Věřím, že v horizontu tří až čtyř týdnů budeme mít výsledky, které budou ukazovat, jak se bude vyvíjet hospodářské politika vlády vůči podnikatelům. Dohodli jsme se, že tuto politiku budeme připravovat ve třech časových horizontech,” uvedl Dlouhý. Materiál by mohl být připraven v červnu. “Nebude to žádný zázrak, ale aspoň nějakým způsobem budeme mít pocit, že vláda koná nejen v sociální oblasti, ale koná i v oblasti kontaktů s podnikateli,” řekl Dlouhý,

V krátkodobém horizontu nemůžou podnikatelé podle Dlouhého očekávat regulaci cen energií ani masivnější kompenzace jako v době epidemie koronaviru, která zasáhla pouze část ekonomiky. “Současná krize dopadá na ekonomiku plošně. Náklady a dopady na veřejné finance by byly nepřijatelné. Věříme však, že přesto najdeme některá okamžitá krátkodobá opatření,” podotkl. V příštích dvou letech by se pak podle Dlouhého měla změnit struktura energetického trhu, aby vláda měla nástroje pro případnou regulaci.

Vláda by také měla v budoucnu zajistit dostatečné dodávky fosilních zdrojů energie, urychlit práce na výstavbě dalšího jaderného bloku či bloků, zaměřit se na obnovitelné zdroje a měla by se pokusit vyjednat některé limity klimatické politiky EU tak, aby byly přizpůsobeny aktuálním potřebám ČR.

Síkela: Náhrady mohou oslabit ochotu průmyslu přizpůsobit se změnám v energetice

Kompenzace pro firmy kvůli vysokým cenám energií nebudou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) základem vládní politiky. Mohou podle něj oslabit a zpomalit ochotu průmyslu přizpůsobit se změnám v energetice. Navíc finanční možnosti státu pomáhat jsou omezeny po politice minulé vlády, kterou Síkela označil za rozhazovačnou. Ministr to dnes řekl na celostátním sněmu Hospodářské komory. Dodal, že vláda plánuje vložit do rozvoje energetických úspor a energetických zdrojů mnoho desítek miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu v průběhu července zveřejní výzvu na energetickou úsporu v podnicích, kde bude připraveno až deset miliard korun.

“Vnímám volání, že průmyslu bude nutné pomoci také napřímo formou kompenzací,” uvedl dnes Síkela. Přestože na náhradách nechce podporu v energetické krizi stavět, s ministerstvem životního prostředí vzniká podle něj program kompenzací nepřímých nákladů. Energeticky náročným firmám stát bude na podzim vyplácet přes 800 milionů korun na projekty, které povedou k úsporám energií, řekl dále.

V rámci zajištění energetické bezpečnosti a snížení závislosti na dodávkách ropy, plynu či jaderného paliva z Ruska, je třeba podle Síkely klást ještě větší důraz na energetické úspory, energetickou účinnost a rozvoj obnovitelných zdrojů. “To jsou dva základní nástroje, které dokážou posílit odolnost podniků i domácností vůči cenovým výkyvům,” uvedl.

Síkela doplnil, že pro úspěšnost zmíněných kroků je nutná je součinnost spotřebitelů. Ministerstvo průmyslu proto plánuje do konce června předložit novelu, která zjednoduší povolovací procesy pro obnovitelné zdroje. Zároveň k tomu upravuje nastavení i některých dotačních programů.

Z Národního plánu obnovy, který je podkladem pro čerpání z mimořádného fondu Evropské unie, vytvořeného v souvislosti s pandemií koronaviru, ministerstvo průmyslu už vypsalo dotační výzvy na úspory vody, úspory ve vytápění a ve veřejném osvětlení. Tímto způsobem budou podle Síkely rozděleny další miliardy korun.

Komora navrhla jednotné inkasní místo pro zaměstnavatele

Vznik jednoho výběrného místa pro daně i zdravotní a sociální pojištění, které státu odvádějí zaměstnavatelé, dnes navrhla Hospodářská komora na svém směnu v Olomouci. Podle jejího prezidenta Vladimíra Dlouhého by se snížila administrativní zátěž zaměstnavatelů, stát by ušetřil a uvolnila by se i část personálních kapacit na úřadech, které by v době nedostatku pracovních sil mohly využít podniky v soukromém sektoru. Komora vládě doporučila, aby zaměstnavatelům plošně o dva procentní body snížila sociální pojistné. ČR má podle Dlouhého jedno z nejvyšších zatížení práce v Evropské unii i Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), hlavně kvůli vysokým odvodů na sociální zabezpečení.

Systém jednotného inkasního místa pro zaměstnavatele by podle Dlouhého měl fungovat podobně, jako je tomu u paušální daně pro živnostníky, což komora navrhla před šesti lety a úprava začala platit loni. “Iniciovali jsme zavedení paušální daně pro živnostníky, aby místo vyplňování tří různých formulářů, komunikace s různými institucemi a odesílání peněz na různé účty řešili pouze jednu platbu finančnímu úřadu. Ten částku přerozděluje mezi další instituce, tedy správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Nic nebrání tomu, aby se stejné snížení administrativní zátěže zavedlo i pro zaměstnavatele,” uvedl Dlouhý.

Zaměstnavatel by podle návrhu komory jednou měsíčně odváděl na účet finančního úřadu částku, která by zahrnovala daň z mezd jeho zaměstnanců, povinné sociální a zdravotní pojistné za tyto zaměstnance i pojistné odvody za samotného zaměstnavatele. “Přerozdělení vyinkasované částky by probíhalo stejně jako u paušální daně. Následně by pak zaměstnavatel už nečelil separátním kontrolám tří institucí, ale případné jedné integrované kontrole,” řekl Dlouhý.

Náklady správců daně i povinného pojistného na administraci veřejných příjmů, ale i další náklady samotných daňových poplatníků spojené s plněním odvodových povinností, nejsou nyní podle prezidenta ICT Unie a viceprezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka zanedbatelné. “Převedením této agendy a kompetencí pod jednu střechu a díky elektronizaci, digitalizaci a automatizaci administrativy svázané s procesy spojenými s inkasem by došlo i k nemalé úspoře na straně státu,” upozornil.

Dlouhý připomněl, že s návrhem na zavedení paušální daně pro drobné podnikatele přišla Hospodářská komora před šesti lety rovněž na sněmu v Olomouci. Paušální daň začala platit v roce 2021. V režimu paušální daně nyní podle Dlouhého platí státu daně a pojistné zhruba 80.000 živnostníků.

Hospodářská komora také doporučila vládě, aby zaměstnavatelům plošně o dva procentní body snížila sociální pojistné. Požaduje také zatraktivnění částečných úvazků zrušením doplatku do minimálního pojistného, zvýšení limitu pro dohody o provedení práce z 10.000 na 15.000 korun měsíčně, uzákonění elektronizace pracovně-právních vztahů a zrychlení odpisů i pro stroje a zařízení, tedy pro majetek zařazený ve třetí odpisové skupině.

Zdroj: České noviny

APaČ na sněmu reprezentovali zvolení zástupci: viceprezident Asociace Jan Chrištof a člen předsednictva Vítězslav Šopík.

Více informací o 34. sněmu HK ČR naleznete ZDE.

Daně a pojistné na jednom místě, navrhuje HK ČR

HK na sněmu představila projekt Czech Digital Solutions

Hospodářská komora udělila Merkurovy medaile

Zdroj: www.komora.cz, APaČ